Září 2015

Nový boj:-)

30. září 2015 v 17:33 | Bells |  S Verunkou znovu fit a slim!:-)
zdárec:-)

tak jsem si založila novou rubriku..né že bych se nudila a vymýšlela blbosti...ale tohle jsem měla v plánu už od počátku těhotenství....

jedná se o navrácení původních předtěhotenských tvarů mému tělu!:-D...

Myslím, že by to nemusel být nijak nesplnitelný cíl, protože obíhačky kolem Verunky, hlídání si jídla kvůli kojení a nějakému tomu domácímu posilování...jsou už teď cítit přijemné změny.:-)

zatím ještě nepřidám fotky...to až na konci 1.měsíce od porodu.

tak mi držte palečky:-)

19.dní po porodu

30. září 2015 v 13:28 | Bells |  deníček
Ahojky ženy:-)

tak si představte...píše Vám slaměná matka:-)...přijela mi na návštěvu manželova mamka a před chvílí vyrazila s Verunkou na procházku!:-D....to je vám, ale pocit!:-D....Verču miluji z celého srdce, ale přeci jen ta úleva je
obrovská..jako by mi někdo sňal těžkej kámen zad:-)....



jinak bych chtěla popsat jak se nám s dcerunkou vede....

jako je to mazec to teda jooo...velké pozitivum vidím v tom, že nemáme vůbec problémy s kojením...ani mě nijak zvlášť nebolí bradavky a s prsama taky nemám problém..i si můžu lehnout na břicho:-D..

...ale aby to bylo v rovnováze, tak se potýkáme s prdíky (ano už to slovo začínám z duše nenávidět)...naštěstí nemáme zácpu a malá kaká tak 4-5x denně...ale to tlačení, to je fakt utrpení....zkoušela jsem kapky Sab Simplex, ale ty teda nezabraly...teď zkoušíme probiotika a Espumisan a to vypadá, že by snad mohlo trochu zabrat. Tak se modlím....jinak jí ještě ulevuje cvičení s nožičkama a teplo na bříšku....ale i tak mně mrzí každý její bolení!:-(

No ale nebýt těch prdíků, tak je Verunka naprosto dokonalá...miluje koupání...nikdy u něj nepláče:-)...krásně se už snaží zvedat hlavičku a kdyby bylo po jejím, tak už by se snad i chtěla plazit.:-)...ráda spinká na bříšku..prospí tak klidně i půlku noci:-)...vždy jen zabrblá když si napíná nožky nebo když přetáčí hlavu na druhou stranu, ale jinak ji to moc vyhovuje:-)....
Na papání se budí pravidelně co 3 hodiny, přes den i přes noc:-)...jen nám nejde odříhávání...Verča prostě nechce odříhávat...občas se to povede, ale řekla bych, že je to tak jedno kojení ze tří...


Víťa ji naprosto zbožňuje...snaží se chodit z práce co nejdřív, aby si ji večer ještě užil:-) ráno se s ní taky ještě mazlí v posteli a dává ji pusinky na čelíčko a tvářičky....koupání mu taky jde na výbornou..jen to přebalování...s tím se ještě nepopasoval:-D...ale to nevadí..jinak je prostě dokonalej!:-)...furt mi nabízí, že nakoupí...přemlouvá mě abych odpočívala...no prostě si nemám nač ztěžovat:-)...


no a to asi prozatím stačí:-)...jdu si ještě chvíli pohovět v klidu a pohodě:-)


páááá

V porodnici

21. září 2015 v 16:55 | Bells |  deníček
Tak....porod se mi podařilo shrnout celkem pěkně....teď nechám čas, aby mi ty vzpomínky trochu ohladil a já mohla za pár let jít k druhému porodu zase s hlavou pěkně vztyčenou!.-)

v tomhle článku si připomenu ty první dny poznávání v porodnici:-)

Rodit jsem se rozhodla hned z počátku těhotenství v Nerarovické nemocnici. Od pár kamarádek, jsem na jejich porodnici slyšela velmi dobré názory a recenze z intrnetu to vše jen podpořily. A s čistým svědomím musím prohlásit, že pokud nedojde v budoucnu k nějakým nemilým změnám, tak tam budu rodit opět. Za celé 4 dny a vlastně ani při poradnách jsem se nesetkala s nikým, kdo by na mně nebo na manžela byl nepřijemný, či nás nějak odyl. Péče byla fakt poctivá a nenapdá mě nic na co bych si měla poztěžovat..možná jen jídlo nebylo zrovna úchvatný...ovšem i u něj sem si našla pozitivum a to, že jsem se alespon čichem dokázala vrátit v čase do svých školních let aneb ať žije školní jídelna!:-)

no, ale teď už o tom, jak sme se zžívaly s Verunkou:-)

1.noc (nebo teda těch pár zbylých hodin do rána..na pokoj jsem se dostala někdy ve 4hod.ráno:-) ) byla pro mně taková snová....měla jsem odpočívat, ale to vážně nešlo..celé tělo bylo napěchovaý endorfiny a adrenalinem...a teda v neposlední řadě taky křikem miminek těch 2 dalších maminek:-)...zato Verunka spala jako pařez...nic ji neprobudilo a já na ni jen zálibně koukala a fotila si ji:-)...taky jsem byla celá překvapená z těch očistků...fakt mě překvapilo když jsem se šla poprvé vyčůrat do srpchy a zjistila kolik krve je s tím spojený...no tak to byla první noc:-)

druhý den se uvolnil jednolůžák a jelikož jsme o něj měli zájem, tak mi ho nabídli k užívání...takže jsem se hned po obědě přestehovala do svého soukormého apartmánu:-D...jako jo..bylo fajn si s mamkama z původního pokoje pokecat, ale obě ten den odcházely a přeci jen to soukromí je taky velmi přijemná komodita:-)..takže bych příště opět ráda na jednolůžák s vlastní koupelnou, telkou a polohovací postelí:-D

malá furt hodně spala...jen co jsem ji nakojila, tak upadla do komatu a byla by schopna prospat snad věčnost kdybych ji neprobudila na kojení:-)...naštěstí kojení jsme zvládly, zdá se, na výbornou..malá je děsně šikovná...vůbec mě netahá za bradavky, nasaje pěkně celý dvorec a saje mlíko jak profík!:-)...
Vítek zamnou hned odpoledne přijel a s ním obrovskáááá kytice a nádherné přáníčko, ve kterém stálo, že nic a nikdo není důležitější než my dvě s Verunkou!:-)...to mě úplně rozplakalo!..pak se zastavila i mamka a já byla ráda, že mám tak supr rodinku:-)...boužel noc už byla o poznání horší..bohužel jsem malou nechala přespat a ona pak byla asi děsně hladová...z toho chytla hysterák a kvůli němu se odmítala přisát...takže jsem si poprvé poslechla její suprově vyvinuté hlasivky a mé nervy málem vzaly za své při tom šíleném pláči...po nějaký době už jsem fakt nevěděla co by, tak jsem si šla poradu a pro pomoc... naštěstí si sestry věděly rady..malé káply do pusinky trochu čisté glukozy, to ji zklidnilo a pak už se krásně přisála:-)..jednoduchej fígl co?:-D...


no a pak už to šlo všechno víceméně hladce...ráno jsme vždy absolvovaly vizitu, kde malou zvážily, naučili mě jak ji vykoupat, přebalit..laktační poradkyně mi ukázala hmaty na kojení a odpověděli na všechny mé dotazy:-)...Verunka první 2 dny zhubla na 3.15Kg..ale pak už to začlo jít pěkně nahoru, takže domů jsme šli s 3.25kg. Taky se nám objevila mírná novorozenecká žloutenka, ale když jsem odpřísáhla, že budu hlídat pravidelné kojení a pořádně slunit, tak nás pustili 4.den pěkně domů. Mezitím mě byla navštívit skoro celá rodinka, já se proklínala, že jsem před porodem netrénovala oblékání panenek a chvlořečila Verunku za to jakou semnou má trpělivost:-D...

V pondělí večer si pro nás přijel tatínek a odvezl nás domů...byla jsem šťastná jak blecha...ačkoli mi v porodnici nic nechybělo, ba jsem tam měla dostupnou pomoc kdykoli bych potřebovala, tak už jsem se fakt nehorázně těšila na to svoje pohodlí a hlavně na Víťu...fakt mě ten porod k němu nějak víc připoutal...!...


no a to je asi vše co bych napsala k pobytu v porodnici...vzpomínám na to v dobrém, ale už mi to přijde tak nějak jako z jiné reality:-)..teď už pěkně bojujeme doma a učíme se poznávat navzájem:-)...ale to zase až v dalším písání!.-D...

tak se mějte zatím parádně a krásný večer přeji!:-)

Byl to porod!..:-P

20. září 2015 v 18:21 | Bells |  deníček
Nazdáááárek....

poslušně hlasím, že jsem opět zde...ovšem už zas jen sama za sebe:-)....ta malá princezna co mi doteď přerovnávala všechny vnitřnosti, teď spinká v kolébce a pokojně oddychuje:-).....

v tomlhe článku si chci sepsat jak to všechno bylo, dokud si to ještě celkem živě pamatuji...ale rychle se to z té hlavy vypařuje...to vám povím.....

no takže v minulém článku jsem skončila tím, že jsme s manželem doma a čekáme až se kontrakce prodlouží na minutu, abychom mohli vyrazit do porodnice....

co mě překvapovalo, bylo jak rychle mi kontrake chodily...většinou to bylo že přišla jedna větší ...pak třeba minuta pauza a pak menší kontrakce a 4min. pauza...a zase větší....a tak dokola a dokola....každopádně po nějakém čase jsme se dohrabali až na tu minutovou kontrakci...v tu chvíli mi přišly už celkem silné, né že by se nedaly nějak vydržet, ale nepřijemné to bylo...to jsem ovšem ještě neměla ani ánung co to vlastně pořádná kontrakce je:-D....no do nemocnice jsme vyrazili po první třetině Ulice:-D (ano ano, jsem fanynka a fakt mě štvalo, že Světlana porodila dřív než já!!!:-P)...ještě že jsme ji nedokoukávali....protože do porodnice jsme dorazili asi v 19:15, už tam na nás čekala Jára a hned mě připojila na monitor...musím říct, že mít kontrakce s monitorem na těle neni nic extra:-D...po chvíli monitorování, jsme zaslechly takové lupnutí..tak říkám Víťovi...to mě Verunka kopla:-)...ovšem chyba lávky..to lupnutí byla prasklá voda...nejdřív sem si myslela, že jsem se snad počůrala...ale Jára to otestovala a potvrdila plodovku:-)...pak přišel doktor (ten co mi udělal Hemiltna...dr.Lidák) ...a vyšetřil mě....byla jsem na 5.5cm otevřená...

po monitoru jsem šla do vany....ta mi to všechno hodně zpřijemňovala, protože mi šly bolesti hlavně do zad a to nadnášení ve vodě mi hodně ulevovovalo od bolestí...

celou dobu semnou byl Vítek....četl mi novinky z internetu (pamatuju si zprávu o Limberským a Kramným:-) )...dával mi napít,hroznový cukr, otíral mi čelo....

Jára mě sem tam zmonitorovala nebo do mě šáhla aby zjistilajak pokračujem...pokračovali jsme celkem dobře..když jsem lezla z vany tak jsem byla otevřená už na 7.5cm

od příjezdu do porodnice ty kontrakce začly být už na úplně jiné úrovni...z počátku to všechno šlo...protože mezi kontrakcema mi bylo vlastně úplně dobře...to jsem najednou byla schopná se uvolnit, smát se a normálně se bavit....ale postupem času už to bylo těžší a těžší a já byla unavenější a unavenější....

z vany jsem se přemístila rovnou na porodní sál (ještě jsem se stavila na záchodě na pokoj, kam jsem měla jít po porodu, už tam byly 2 maminky a obě se na mně moc mile usmívaly:-)

na sále bylo všechno připravený...Jára to tam udělala hezky útulný (jo ještě jsem byla ve stavu kdy jsem to byla schopna ocenit:-)...byl připravený gym.míč, podložka na zemi, stolička, žebřiny a samozřejmě polohovací lehátko....

v tu dobu mi nejlíp dělalo stání a pohupování v bocích....furt jsem hledala nějakou ulévnější pozici, ve které by to míň bolelo....to už asi ovšem ani nešlo!:-)...

Vítek byl stále semou...objímal mě mezi kontrakcema, držel mě za ruku, masíroval záda, dával mi napít, pouštěl písníčky....uklidňoval mě a ujišťoval mě, že už to bude brzy zamnou....fakt jsem ty uklidňující řeči poslouchala děsně ráda...dodávaly mi sílu

zkoušela jsem všemožné pozice, opírala jsem se o gymn.balon, ležela na rozhoži, klečela ve dřepu a držela se za žebřiny (to mi celkem pomáhalo)...

a čas plynul...přešla 12hod. a já už byla fááákt utahaná...mezi kontrakcema jsem usínala...vůbec sem neměla sílu otevřít oči...a bohužel mi to všechno stále chodilo do těch zad...takže jsem podle mně ani neuměla správně tlačit...

otevřená už jsem byla celkem uplně, ovšem malá vůbec nechtěla sestupovat...a to kvůli lemu tkáně, který měla kolem hlavičky...podle Járy mi ta tkáň během těhotenství dost pomáhala nepotratit...ovšem tady už se vůbec nehodila...a jak už to trvalo celkem dlouho, tak mi začly slábnout kontrakce.. Jára mi zkusila pomoct 2 čípky...ty ovšem vůbec nezabraly...tak jsme se shodly, že to chci oxytocynem....ten zase začal fungovat téměř okamžitě...to vám byla najednou síla..předtím už byly rozestupy mezi kontrakcema celkem dlouhý, ale tohle mi to rozjelo zase ve velkym...takže prakticky jedna kontrakce za duhou!.-)...noo...a to by to možná celé vyřešilo...ovšem najednou se strašně snížily ozvy malé...prý z toho tlaku, který tam najedno vznikl...takže musel být přivolaný doktor..ten mě neprve chtěl nastřihnout, ale nakonec se rozhodl pro vaku pumpu...tu do mně zavedl a zatahnul za ten drátek, který tam nějak vytvoří podtlak a najendou to šlo ráz naráz....jára mi trochu promáčkla břicho, velela mi jak dýchat a doktor tahal hlavičku...pak přišla ramínka....a nejdnou byla princezna venku....:-D:-D.....(úplně se mi chce plakat, když to tu píšu)...rychle ji přestřihli pupečník zabalili do osušky a dali mi ji na prsa.....

achjo ženy....ten pocit...ten neskutečnej pocit úlevy...štěstí, blaha....neuvěřitelnýýýý!!!!...je to zázrak...po té celé peripetii..kdy jsem už fakt mlela z posledního a nebýt Vítka a Járy, tak bych se totálně sesypala....tak najednou..během vteřiny se vše otočí o 180°a vše je pryč..bolest pryč, únava pryč a místo toho nastupuje neuvěřitelná vlna nadšeného adrenalinu....vše bylo ještě podpořeno tím, že mi doktor po vyšetření a vytažení placenty (to už fakt vůůůbec nebolelo...jen takovej malej tlak..nic víc...a přitom je mrcha fákt velká...a oškliváááá...:-))...oznámil, že není zapotřebí NIC šít....to jsem naférovku vykřikla nadšením: ,,hurá mise splněna:-D!!!"...prostě euforie největší!:-)....zaplať pámbů za balonek...protože si myslím, že nebýt jeho tak jsem určitě prdla...šlo to díky tý pumpě fakt děsně rychle....

no takže malá se narodila 1:32min ráno...měla 51cm a 3.42kg!:-)..nááádherné zdravé mimnko....a ještě k tomu vlasaté!:-D...pochopte, to je u nás v rodině něco neuvěřitelného...:-)....

když bylo zjištěno, že je vše v pořádku, tak všichni odešli a nechali naši novou rodinku společně vstřebávat ty nové pocity a těšit se z toho zázraku který mi polehával na prsou!:-)...2hod. naprosté euforie a štěstí...něco neskutečného...tak moc jsem se na ten okamžik těšila...tolikrát jsem si ho představovala...a nyní to byla skutečnost....Verunka byla dokonalá...když se na nás zadívala těma svejma kukadlama...ty zvuky, jako koťáko, které vydávala....a ten pocit, když se poprvé přisála.....no není slov, která by to dostatečně vyjádřila....je to opravdu zázrak!!!!

V půl čtvrté přišla zase Jára se sestrou...já se šla opláchnout do sprchy (malá poznámka, přišlo mi, že mám ale neskutečně těžkej zadek):-D...a Víťa šel s Verunkou a sestrou na přeměření. Když jsem se vrátila ze sprchy, tak jsem přišla na sál a tam seděl Víťa - táta s Verunkou v náručí....nejdokonalejší pohled, který jsem mohla kdy vidět!!!....

no a pak už jsme sebrali naše věci...Jára s Vítkem nás s Verunkou doprovodili na pokoj a Víťa odjel domů trochu se prospat:-)

....

ještě chci napsat 2 připomínky...

porod mě opravdu velmi překvapil...brala jsem to celé těhotenství dost s nadhledem..prostě jako fakt, který musí být...a neskutečně sem se těšila ten pocit až budu Verunku poprvé držet v náručí....a teď když je po, tak musím konstatovat, že mám k rození dětí opravdu obrovskej respekt...ačkoli je to vše odstrčené do pozadí a na bolest se opravdu v okamžiku narození mimča hned zapomíná, tak bych si to opravdu teď zopakovat nechtěla a myslím, že zamýšlená 3-4letá pauza mezi dětmi je velmi potřebná....

no a poslední věc, kterou musím napsat....MILUJI SVÉHO MANŽELA...možná je to těma rozhozenejma poporodníma hormonama...ale po tomhle zážitku jsem se do něj zamilovala fakt až po uši...a myslím, že u něj taky nastala nějaká změna....
Víťa byl během porodu naprosto dokonalej...opravdu netuším co bych bez něj dělala...byl mi neskutečnou oporou...vždy když jsem vyčerpaně otevřela oči, třeba po nějaké sakra vydatné kontrakci, a koukla na něj tak se na mně tak náádherně usmál...to jak mě stále povzbuzoval...šeptal mi taková krásná slova...objímal mě, hladil....a prostě tam byl....tak moc to pro mně znamená....zvlášť když vím, jak těžký to pto něj muselo být...vím, že to z jeho pohledu muselo být děsně těžký..zvlášt ke konci, kdy už to fakt nebylo asi moc hezký a o nervech ani nemluvě....ale on tam i přesto dokázal zůstatat a stát při mně....

děkuju Víťo...jsi můj hrdina!Líbající




tak a to je asi k milému porodu vše!:-D.....další články budou o tom jak s Verunkou bojumeme....o tom jak bojuju s poporodníma kilama a tak nějak o životě:-)

pááčko:-)

Edit - JE TO TADÝ!

10. září 2015 v 15:54 | Bells |  deníček
...takže....ještě dokud to jde, tak to rychle sepíšu:-)

od rána jsem cítila takový divný pocit v podbřišku...něco alá chce se mi na záchod nebo že by mi začla menstruace?:-)

pak jsem vyjela na kontrolu do porodnice....monitor vyšel moc dobře...pak kontrola u Dr....vyprávěla jsem mu o té noci, tak řekl, že se na mně podívá...no a zjistil, že teda hlavička je ještě celkem vysoko, ale hned na to taky zjistil, že už jsem na 2prsty otevřená (= 3 cm)...no a tak mi nabídl jestli nechci zkusit Hemiltna...s tím, že pokud je tělo na porod připravený, tak se to spustí....a pokud neni, tak se nic nestane....tudíž nic nebezpěčnýho....no..tak jsem souhlasila...(nutno podotknout, že doktor byl suprovej...fakt skvělá práce...vlastně to vůbec nebolelo...nebylo to přijemný, ale nebolelo to!!!)....no a říkal že teda uvidíme, ale že si myslí, že to vyjde!

tak jsem to pak šla ještě zkonzultovat s tou mou Jarkou...ta říkala že to nelze předpovědět, ale že prý se mám ozvat kdyby cokoli....


nooo a tak jsem se vydala k autu...a rozhodně jsem cítila změnu...sedla jsem do auta a přišla první kontrakce:-)....tak jsem hned odvolala sestřenku, která měla přijít na odpolední procházku:-D....pak jsem hned volala Víťovi..ten mi to nezvedal (jojo..hahaha..jako ve filmu:-D) no ale pak zavolal nazpět..já mu to vše řekla a on vyrazil domů:-)...

cesta autem byla celkem mazec...chvílema to bylo fakt nepřijemný...hlavně nakonec když jsem vjížděla do garáže:-D....

ale dobrý....teď už jsme doma spolu cca 3hodiny...a čekáme až to bde tak akutní abysme zase vyrazili do porodnice...teď mám kontrakci tak po 7min 20-30s!!!...máme vyrazit až budou trvat kolem minuty!:-)...

držte mi palečky!!!!

jsem z toho hotováááá!:-D:-D:-D._D.-D._D....uáááááááá

38+5tt

10. září 2015 v 15:41 | Bells |  deníček

Buďte zdrávy!:-)


tak jak se Vám daří lidičkové?...já si nesmírně užívám to krásné babí léto, miluju tohle počasí....úplně se vidím jak pobíhám ráno v lesoparku....jen kdyby šlo na chvíli odložit to pupčisko:-D....

Ranní a odpolední mňamka!:-)


chtěla bych tu napsat zmínku o dnešní noci, protože ta fakt stála za to....už jsem si opravdu myslela, že vyrazíme do porodnice..Verunka se od večera neskutečně mlela a to asi 2hodiny v kuse, já musela furt lítat na záchod a do toho ještě občasné poslíčci, bolest pánve a křížových kostí:-D..ale prdlačky...malá si to nakonec rozmyslela a ve 3hod.ráno mi dala pauzu...takže naspané krásné 3.5hodiny!:-D....

39tt


teď se ještě vyvalujem na gauči, popíjem maliníkový čaj se lněným semínkem a čekáme až bude čas vyrazit do porodnice na poradnu..jsem moc zvědavá, co mi řeknou....ráda bych slyšela, že se to aspoň někam pohlo...přeci jen končíme 39tt...to už by mohlo, no ne?:-)


předporodní bowling!:-)


no ale jinak se stále velmi držím v kondici....v pondělí jsem nachodila 12km...v úterý 9km..a to jsme ještě večer zašli s Vítou, jeho ségrou a jejím přítelem na bowling:-)...
včera, ačkoli bylo bříško celý den pěkně těžký jsem dopoledne obstarala velký nákup a odpoledne ještě vyrazila na návštěvu kamarádky Jany na Žižkov....no takže se vlastně fakt nemůžu divit, že ta dnešní noc byla taková jaká byla!:-D....


Úlovky z FOODPARADE - MŇÁÁÁÁM!!!!



37+5

3. září 2015 v 21:14 | Bells |  deníček
Nazdárek lidičkové,,,,,

tak co jak jste vstoupili do dalšího měsíce?...je tu září, jako chápete to?...mně to přijde prostě neuvěřitelné:-)..ještě před chvíli sme se všichni těšili na léto, děckám měli začít prázdniny...a ono už je po všem:-)....no ale pravda je, že tohle léto bylo opravdu stoprocentní, to počasí fakt nemělo konkurenci....takových slunečních dnů neměly ani u moře:-)

Oslava vsupu do 38tt...koncert Tří Sester!:-)



a jak se daří nám s Verunkou?....no jedním slově VELCE...:-)...bříško už mám fakt obr, šílený je když se malá cpe fakt nahoru...to abych pak chodila či seděla skoro v záklonu, protože mám její zadeček/nohy fakt úplně pod prsama:-)...při delším sezení mě fakt dost pobolívají žebra, čemuž se fakt nedivim, protože to tam musí být už vážně děsně namačkaný:-)..


jinak se přes den máme fakt moc dobře, stále chodíme na procházky...stále jsem všeho schopná....a soběstačná:-)...horší je to večer...to jsem už fakt docela neobratná, pomalá a jak říkám...OBROVSKÁÁÁÁ!!!:-)..nejhoší je převalování že strany na stranu...chvíli trvá než to pochopí i Verunka a tak to občas fakt bolí...zvlášť když malá ulehne k močáku...to je pak extra sranda:-)



taky mám pár novinek...
- v pondělí se mi spustilo mlezivo:-)..zkouším pomalu připravovat bradavky na ten záhul co je čeká a když jsem si je v pondělí zmáčkla, tak vytekla taková poloprůhledná bělavá lepkavější nasládlá tekutina (no ano, jasně že jsem to hned musela ochutnat)...zatím mi naštěstí vytéká, jen když si prsa zmáčknu, takže žádné promočené triko naštěstí ještě neni:-D....

- další novinka...včera jsem si prožila první poslíčky....bylo to večer, když jsme šli spát...měla jsem 3 zasebou a byl to celkem adrenalin...pro mně i pro Víťu:-)..bolest to zatím není nijak extrovní a drží se dost dole...ale jako procházka růžovým sadem to taky neni...například se během toho fakt nejde skoro hýbat...začínám být fakt zvědavá jak budou vypadat ty pravé kontrakce:-D...

- s balonkem jsem se dneska dostala až na závratných 32cm!!!:...jojojo WHÁÁÁÁU!!!!!:-)..jsem na sebe pyšná a šťastná, myslím, že se mi to fakt zůročí

- dneska jsem byla na 2.poradně v porodnici...zase u toho samého doktora:-)..bylo to fajn...zase mě nevyšetřoval, což mi nevadí:-)....ale myslím, že příště už bude...každopádně mě potěšilo, že jsme se vrátili k 18.9. jako k termínu porodu...doktor si pročetl všechny předchozí vyšetření a souhlasil, že to bude lepší jak toho 12.9...jsem za to ráda....samozřejmě, že budu spokojená když se malá narodí dřív, ale zase nebudu stresovaná tím, že po 12:9. bych už měla přenášet...zvlášť když malá celé těhotenství odpovídá spíš tomu 18.9.:-)

no a co dál?.......s plánováním už to začíná být drobátko náročnější..přeci jen se musí kalkulovat s tím, že si princezna může teď už říct kdykoli....takže těžko podnikat nějaké velké výjezdy.....ale přeci jen ještě jedna poslední akce proběhne:-)...Manžel má v pátek narozky, takže jsme se domluvili s mojí a jeho rodinou, že to oslavíme všichni společně a to právě u něj doma ve Varnsdorfu:-)...takže nás v sobotu čeká výlet do jeho domoviny...tzn. 2hod.v autě tam....oběd,dortíky, dárky, procházka a 2hod. autem domů:-D....no...nebudu to moc komentovat..snad jen řeknu, že porodní taška pojede v kufru s námi!.-).....ale já věřím, že to zvládnem a domů se navrátíme ještě v původním balení....no a pak od neděle začíná akce...VERUNKO UŽ MŮŽEŠ!:-)...tak uvidíme, jestli nám ty plány vyjdou!:-)....


tak se zase mějte fajnově a brzy naviděnou!:-)